Jiří Sequens se během své režisérské kariéry hned dvakrát ohlédnul za obdobím heydrichiády. Zatímco normalizační film Ta chvíle, ten okamžik (1981) byl poplatný dobovému výkladu událostí, Atentát z roku 1964 se obešel bez zmínky o komunistickém odboji.
Dramatická rekonstrukce odbojové akce vedoucí k atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha naopak dává vyniknout zásluhám exilové vlády prezidenta Beneše, o nichž se v padesátých letech mluvit nemohlo. Při psaní scénáře zasazujícího Heydrichovu smrt do širších politických souvislostí čerpal Sequens s Miloslavem Fáberou a Kamilem Pixou z archivních dokumentů, dobových fotografií i vzpomínek pamětníků.
Dnes, osmdesát let od atentátu, stále představuje nejpřesvědčivější filmové zpracování jedné ze zlomových událostí našich moderních dějin.
Jiří Sequens se během své režisérské kariéry hned dvakrát ohlédnul za obdobím heydrichiády. Zatímco normalizační film Ta chvíle, ten okamžik (1981) byl poplatný dobovému výkladu událostí, Atentát z roku 1964 se obešel bez zmínky o komunistickém odboji.
Dramatická rekonstrukce odbojové akce vedoucí k atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha naopak dává vyniknout zásluhám exilové vlády prezidenta Beneše, o nichž se v padesátých letech mluvit nemohlo. Při psaní scénáře zasazujícího Heydrichovu smrt do širších politických souvislostí čerpal Sequens s Miloslavem Fáberou a Kamilem Pixou z archivních dokumentů, dobových fotografií i vzpomínek pamětníků.
Dnes, osmdesát let od atentátu, stále představuje nejpřesvědčivější filmové zpracování jedné ze zlomových událostí našich moderních dějin.