První adaptace space opery Franka Herberta měla komplikovanou genezi, ale nakonec spatřila světlo stříbrného plátna pod režijní taktovkou Davida Lynche. Kultovní mistr filmového surrealismu tehdy měl ve filmografii pouze undergroundový psychedelický debut Mazací hlava a komorní kostýmní drama Sloní muž. Na první pohled se může zdát jako bizarní rozhodnutí svěřit právě jemu spektakulární vysokorozpočtový projekt, obzvláště když přiznával, že předlohu nečetl a že žánr sci-fi ho nezajímá. Ale zcela to zapadá do způsobu práce ambiciózního producenta Dina De Laurentiise, který na přelomu dekád realizoval sérii výpravných adaptací pod taktovkou vyhraněných filmařských osobností jako Ragtime (1981) Miloše Formana, Flash Gordon (1980) Mika Hodgese či Barbar Conan (1982) Johna Miliuse. Laurentiis chtěl z Duny udělat Star Wars pro dospělé publikum a přesně to mu Lynch dodal, byť asi v jiném smyslu, než producent doufal. Film svého času zůstal nepochopen a až později byl doceněn jako vizionářský počin. Lynchova Duna stojí zcela stranou dobových trendů a namísto přehledně vyprávěného dobrodružství přináší spíše epickou audiovizuální poému Herbertova světa galaktických intrik. Dodnes fascinuje jako svéhlavě originální spektákl s úchvatnou výpravou a bravurními před-digitálními vizuálními efekty.
První adaptace space opery Franka Herberta měla komplikovanou genezi, ale nakonec spatřila světlo stříbrného plátna pod režijní taktovkou Davida Lynche. Kultovní mistr filmového surrealismu tehdy měl ve filmografii pouze undergroundový psychedelický debut Mazací hlava a komorní kostýmní drama Sloní muž. Na první pohled se může zdát jako bizarní rozhodnutí svěřit právě jemu spektakulární vysokorozpočtový projekt, obzvláště když přiznával, že předlohu nečetl a že žánr sci-fi ho nezajímá. Ale zcela to zapadá do způsobu práce ambiciózního producenta Dina De Laurentiise, který na přelomu dekád realizoval sérii výpravných adaptací pod taktovkou vyhraněných filmařských osobností jako Ragtime (1981) Miloše Formana, Flash Gordon (1980) Mika Hodgese či Barbar Conan (1982) Johna Miliuse. Laurentiis chtěl z Duny udělat Star Wars pro dospělé publikum a přesně to mu Lynch dodal, byť asi v jiném smyslu, než producent doufal. Film svého času zůstal nepochopen a až později byl doceněn jako vizionářský počin. Lynchova Duna stojí zcela stranou dobových trendů a namísto přehledně vyprávěného dobrodružství přináší spíše epickou audiovizuální poému Herbertova světa galaktických intrik. Dodnes fascinuje jako svéhlavě originální spektákl s úchvatnou výpravou a bravurními před-digitálními vizuálními efekty.